ATLAS – Digitální model terénu (DMT)

Práce s výškopisem v systému MISYS a KOKEŠ

Polohopisná data v systému MISYS a KOKEŠ mohou obsahovat i informace o nadmořské výšce (souřadnici Z), na jejichž základě je možné vytvořit digitální model terénu. Digitální model terénu umožňuje spustit celou řadu užitečných funkcí – výpočet a zobrazení vrstevnic požadovaných parametrů, vytvoření podélných a příčných profilů či barevné znázornění výškových a sklonových poměrů ve zvolené oblasti. Ve všech těchto funkcích lze podrobně volit různé parametry nebo naopak pracovat v režimu, který maximum činností vykonává automaticky a od uživatele vyžaduje zadání jen těch nejnutnějších údajů.

Digitální model terénu umožňuje vytvořit i prostorový pohled na zájmovou oblast z různé výšky. Tyto pohledy mohou být statické (pohledy ze stanoviště směrem k cílovému bodu) nebo se mohou dít v pohybu (plynule se mění stanoviště pozorovatele nebo cílový bod pohledu). Digitální model terénu je možné doplnit i o předpis budov a dalších objektů (stromy, lampy, kašny apod.). Prostorový pohled na zvolenou oblast (např. městskou zástavbu) je potom velmi plastický.

V oblasti zpracování výškopisu a tvorby digitálního modelu terénu spolupracují systémy MISYS a KOKEŠ s programem DMT ATLAS.

PROPOJENÍ PROGRAMOVÝCH SYSTÉMŮ MISYS (KOKEŠ) A DMT ATLAS

V oblasti zpracování výškopisu spolupracují systémy MISYS a KOKEŠ s programem DMT ATLAS.

Výsledkem měření geodeta v terénu je seznam souřadnic, který se načte do systému KOKEŠ. Pokud byla měřena i výška bodů, může takový seznam souřadnic tvořit základ pro tvorbu digitálního modelu terénu (DMT). V systému KOKEŠ se po načtení tohoto seznamu souřadnic mohou ještě zadat tzv. povinné spojnice (pomáhají vystihnout průběh terénu v místech jako jsou údolnice, hřbetnice, hrany svahů, příkopů apod.). Na základě těchto vstupních údajů spočítá program ATLAS digitální model terénu a určí průběh vrstevnic. Vrstevnice se poté převedou zpět do systému KOKEŠ – stanou se součástí výkresů (tj. souborů, ve kterých systém KOKEŠ uchovává vektorová data). Moduly programu DMT ATLAS se volají automaticky, uživatel stále pracuje pouze v grafickém prostředí systému KOKEŠ. V případě potřeby je možné spustit i editor trojúhelníkové sítě DMT. Uvedený postup je možné naprosto shodným způsobem realizovat i v systému MISYS.

Jako data pro tvorbu DMT mohou sloužit nejen seznamy souřadnic, ale i body výkresů, u kterých je uložena jejich výška.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NOVÉHO PROPOJENÍ

Od verze 6 systému MISYS je k dispozici i další propojení s programem DMT ATLAS. Vedle tvorby vrstevnic mají uživatelé tyto nové možnosti:

  • tvorba podélných a příčných profilů programem DMT ATLAS a jejich zobrazení v systému MISYS
  • tvorba plošných zobrazení vystihujících průběh terénu v programu DMT ATLAS a převod těchto zobrazení do systému MISYS
  • možnost prostorových pohledů na terén ze systému MISYS

Nové propojení tedy nabízí prezentační funkce, které na základě digitálního modelu terénu mohou uživatelům grafického informačního systému MISYS znázornit výškové charakteristiky určitého území.

Uvedené možnosti byly realizovány pomocí sady několika nových funkcí. Aby tyto funkce mohly úspěšně vykonávat svou činnost, je třeba nejprve určit digitální model terénu, nad kterým budou pracovat. Zde bude situace různých uživatelů systému MISYS odlišná. Zeměměřič bude často zpracovávat zakázky v různých lokalitách. Digitální model terénu bude pro každou zakázku jiný a bude ho třeba vždy vytvořit (k tomu může dobře posloužit sada funkcí z prvního propojení KOKEŠe a ATLASu). Digitální model terénu tedy může být pro každé spuštění některé z nových prezentačních funkcí jiný a je třeba, aby ho bylo možné zadat. Na druhé straně řada jiných uživatelů bude nejčastěji pracovat v jednom zájmovém území, které bude pokryto stále stejným digitálním modelem terénu. Dodavatel systému MISYS zajistí vytvoření tohoto DMT a zapíše jeho název do projektu systému MISYS. Uživatel systému MISYS potom nemusí o DMT, kterým je jeho území pokryto, nic vědět, všechny prezentační funkce si jeho název samy zjistí.

Autoři propojení měli na zřeteli skutečnost, že uživatelé informačních systémů často nemusí být počítačoví odborníci. Funkce tedy pracují tak, aby jejich ovládání bylo přístupné i těm, kteří k počítači usedají jen občas. Obsluha je obtěžována co nejmenším počtem dotazů. Snahou také bylo, aby maximum parametrů, které je skutečně potřebné určit, uživatel zadával v systému MISYS – to znamená v prostředí, které dobře zná. V druhém programovém systému (DMT ATLAS) je tedy nutné zvládnout jen nezbytně nutné množství operací.

JEDNOTLIVÉ FUNKCE NOVÉHO PROPOJENÍ

První funkce přiblíží výškový průběh terénu pomocí podélných či příčných profilů. Uživatel MISYSu zadá lomové body, mezi kterými se má průběh terénu znázornit pomocí profilu. Protože pracuje nad digitálním modelem terénu, může lomové body zadávat kdekoliv. Výška každého zadaného bodu se určí z DMT. Geodet pracující v systému MISYS bude vedle této varianty častěji využívat i druhou možnost – výšky bodů se neurčují z modelu terénu, ale jsou dány souřadnicí Z zadávaných lomových bodů profilu. Další postup už je pro obě skupiny uživatelů stejný. Automaticky se spustí modul DMT ATLAS pro tvorbu profilů. Zadají se parametry vytvářených profilů (případně se jen potvrdí nabízené hodnoty) a profily se zobrazí v okně programu DMT ATLAS. Funkci lze v tomto okamžiku ukončit nebo je možné vytvořené profily přenést do některého výkresu otevřeného v systému MISYS.

Funkce pro tvorbu plošných zobrazení si nejprve vyžádá zadání oblasti, jejíž výškovou charakteristiku budeme chtít znázornit. Poté se spustí modul programu DMT ATLAS, v němž zadáme druh charakteristiky, který požadujeme, a jeho parametry. Můžeme volit mezi hypsometrií (barevné znázornění výškových intervalů) nebo znázorněním sklonových poměrů v terénu. Pro každou z obou možností je třeba nastavit barevnou stupnici a případné další parametry. Pro uživatele, kteří nebudou mít potřebu tyto parametry měnit, může opět veškeré nastavení připravit dodavatel informačního systému. Hypsometrii i znázornění sklonových poměrů lze doplnit volbou „Osvětlení“, kdy výsledný efekt vzbuzuje dojem osvětlení terénu z určité strany. Z barevného obrázku výškových či sklonových intervalů potom velmi názorně vystoupí plasticita terénu. Výsledný obrázek se nakonec přenese jako barevný rastr do systému MISYS, kde si ho můžeme prohlížet spolu s polohopisnými daty zobrazenými v tomto systému.

Funkce pro prostorové pohledy začíná opět zadáním oblasti, kterou chceme prohlížet. Z dat zobrazených v systému MISYS se vytvoří rastrový obraz. V systému MISYS se zadá stanoviště kamery (pozorovatele) a cílový bod pozorování. Spustí se modul programu DMT ATLAS, v jehož okně se objeví prostorový pohled zadaný v systému MISYS. Uzpůsobíme-li si v tento okamžik rozmístění oken na obrazovce tak, abychom současně viděli okno systému MISYS a okno s prostorovým pohledem, lze nejen lépe vnímat vazbu mezi oběma obrázky (polohopis v MISYSu se znázorněním směru zvoleného pohledu a samotný prostorový pohled), ale je také možné tento pohled modifikovat. V okně MISYSu je možné měnit polohu kamery i cílového bodu pozorování a odpovídající prostorový pohled se okamžitě objevuje v druhém okně. Tato změna může být i plynulá. Uchopením stanoviště kamery či cílového bodu pozorování v okně MISYSu a jejich tažením pomocí kurzoru se plynule mění prostorový pohled. Jinou variantu této funkce použijí geodeti, kteří v systému MISYS vytvářejí digitální modely terénu na základě svých měření. Ti jistě uvítají možnost prostorového pohledu na tyto modely. Nakonec ještě uveďme, že kterýkoliv vytvořený prostorový pohled lze uložit na disk jako rastrový soubor a později ho např. připojit jako statický obrázek k určité lokalitě v informačním systému MISYS.

DALŠÍ MOŽNOSTI VYUŽITÍ

Programové produkty MISYS a DMT ATLAS jsou nasazeny na mnoha různých pracovištích. Na každém z nich může propojení obou systémů přispět k řešení jiných úkolů. Že to mohou být i úkoly často netradiční, ilustruje např. použití tohoto propojení při dokumentaci znečištění ovzduší. V určitém území byla instalována síť měřících stanic, každá z nich zaznamenávala znečištění ve stejných časech. Při zpracování měření pro jeden časový okamžik byla pro každou měřící stanici známa její poloha (souřadnice X, Y) a naměřena hodnota znečištění, která byla zapsána do souřadnice Z. Do systému MISYS byly načteny seznamy souřadnic, které reprezentovaly naměřené hodnoty v dané lokalitě pro určované časy. Z těchto seznamů souřadnic byly vytvořeny digitální modely „terénu“. Použitím funkce umožňující znázornit hypsometrii vznikly obrázky dokumentující pomocí barevné škály míru znečištění ve sledované oblasti.

Všechny funkce, které se podílejí na propojení programových systémů KOKEŠ a DMT ATLAS, je možné podrobně předvést na pracovištích firem GEPRO a ATLAS nebo u dodavatelů jejich programových produktů.

Tomáš Mandys, 1. prosince 2004

Print this pageEmail this to someoneShare on Google+Share on LinkedInShare on FacebookTweet about this on Twitter